JMHZ po prvních týdnech provozu: mezi digitalizací a realitou praxe

JMHZ po prvních týdnech provozu: mezi digitalizací a realitou praxe

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ) je od dubna 2026 v ostrém provozu a firmy aktuálně procházejí svými prvními zkušenostmi na produkčním prostředí. Právě nyní běží termín pro podání prvního měsíčního hlášení za duben, vedle registrace nových nástupů, doregistrací a doplnění hlášení za leden až březen, které lze doplnit do 30. 6. 2026.

Na odborném semináři pořádaném Asociací personalistů ČR společně se zástupci MPSV, ČSSZ, Finanční správy a ČSÚ zaznělo velmi otevřeně, že systém se stále významně vyvíjí a že praxe přináší velké množství situací, které nebylo možné plně odtestovat před spuštěním. Pozitivní zprávou je, že ze strany ČSSZ bylo opakovaně komunikováno, že pokud zaměstnavatelé aktivně komunikují, snaží se podání doplnit a řešit chyby, není cílem okamžité sankcionování.

Z praxe je současně velmi silně cítit enormní vytížení mzdových účtáren, HR týmů i dodavatelů mzdových systémů. Projekt je stále na začátku, procesy i technická řešení se průběžně upravují a očekávané zjednodušení zatím nepřišlo. Firmy aktuálně často čelí vyšší zátěži, duplicitám a potřebě hledat dočasná praktická řešení.

Velkým tématem semináře byla připravenost právě mzdových systémů a neustálé změny dokumentace. Část dodavatelů stále dokončuje funkcionality a některé firmy se dostávají do situace, kdy software není připraven ani v termínu prvního podání. Silným tématem je také technická nepřipravenost a nedostatek času na implementaci, testování a odladění procesů v praxi. Vnímaným problémem přitom není neochota změnu přijmout, ale tempo změn a provozní realita firem.

Z komentářů a zpětné vazby je velmi silně vidět, že mzdové účetní aktuálně nepotřebují další teoretické vysvětlování principů JMHZ, ale především stabilitu, čas a praktickou podporu pro zvládnutí každodenní reality. Nejčastěji zaznívá požadavek na dostupnou telefonickou i písemnou podporu ČSSZ, jasnější systém chybových hlášek a názvů jednotlivých polí, garantované reakční časy systému ČSSZ při zpracování hlášení, ale i odložení prvních termínů podání/dohlášení a konkrétní stanovisko k neuplatňování sankcí v přechodném období.

Ukazuje se také, že JMHZ zásadně mění fungování firemních procesů. Mzdové účetní dnes často neřeší pouze mzdy, ale i onboarding, kvalitu vstupních dat, koordinaci s HR, IT a dodavateli SW nebo interpretaci metodických pravidel. Velké množství problémů vzniká už při nástupu zaměstnance, zejména u cizinců, dohodářů nebo historických pracovních vztahů.

Na semináři zaznělo například doporučení, že pokud firma nedokáže u bývalého zaměstnance dohledat všechny údaje potřebné pro doregistraci, má postupovat „cestou nejmenšího odporu“ a vyplnit alespoň údaje, které umí kvalifikovaně určit. Typickým příkladem byla daňová rezidentura nebo dosažené vzdělání.

Velmi prakticky zaznělo také doporučení, jak postupovat v případě, že firma nestihne kompletní měsíční hlášení do 20. dne v měsíci a nechce přijít o slevy na pojistném. Klíčové je, aby byla správně podána alespoň pojistná vrstva měsíčního hlášení. V praxi to znamená, že i pokud firma není schopna zpracovat celý „kmen zaměstnanců“, může podat pouze souhrnné údaje o pojistném a klidně jen hlášení jednoho zaměstnance. Takové podání může být systémem vyhodnoceno jako „částečně přijaté“, ale současně splní podmínku pro zachování slev na pojistném. Zbytek zaměstnanců lze následně doplnit.

Významným tématem byly CZ-ISCO kódy. Zaznělo, že pro JMHZ mají být používány výhradně pětimístné CZ-ISCO kódy. Řada zaměstnavatelů však historicky používala čtyřmístné varianty a některé systémy je původně akceptovaly. Doporučení ČSÚ bylo tyto údaje postupně opravit prostřednictvím opravného podání, nicméně současně zaznělo, že samotné měsíční hlášení nebude kvůli historicky uvedenému čtyřmístnému kódu blokováno.

Velmi otevřeně se řešily také opravy a storna. ČSSZ popsala, že některé změny, například opravy data nástupu, skončení pracovního poměru nebo druhu činnosti, vyžadují nejen učinění podání, ale i dodatečné vysvětlení nebo přílohu pro OSSZ. V praxi to znamená, že část agendy se zatím stále řeší duplicitně a očekávané zjednodušení se zatím do běžného provozu plně nepropsalo.

Praktická doporučení směřovala i ke komunikaci s helpdeskem MPSV a ČSSZ. Zástupci projektu opakovaně zdůrazňovali, že bez detailního popisu problému není možné efektivně pomoci. Firmám proto doporučili při eskalaci problémů vždy uvádět identifikátory podání (GUID), typ podání, způsob odeslání, konkrétní chybové hlášky a ideálně přikládat i screenshoty z payroll systémů nebo portálu. Právě nedostatek těchto informací podle nich výrazně prodlužuje dobu řešení incidentů.

Na semináři zaznělo i několik témat, která mají být řešena v dalších úpravách systému a legislativy od roku 2027. Vedle práce se zápornými částkami se aktuálně řeší zejména lepší zpracování oprav a výmazů údajů, zpřesnění validačních mechanismů nebo další scénáře vycházející z reálného provozu a praktických chyb při registracích a změnových podáních.

Za Asociaci personalistů ČR chceme i nadále vytvářet prostor pro propojení praxe a státních institucí. Právě otevřená komunikace mezi zaměstnavateli, komunitou mzdových účetní, dodavateli SW a státem dnes rozhoduje o tom, jak úspěšně se podaří celý projekt stabilizovat a doručit očekáváné zjednodušení.

Odpovědi na nejčetnější dotazy naleznete v dokumentu: