TZ: Stát mění pravidla pro posuzování švarcsystému. Slibuje pořádek, firmy se bojí chaosu a nejistoty

Ministerstvo práce a sociálních věcí představuje novelu jako nastavení konkrétních mantinelů toho, co je a není nelegální prací – zejména kvůli soudům, které švarcsystém často nacházejí i tam, kde ve skutečnosti není. Má jít o jakési zjednodušení – místo dosavadních čtyř znaků závislé práce, které inspektoři při kontrolách švarcsystému posuzovali, mají být nově rozhodující jen dvě věci. Zda člověk pracuje jménem firmy a zda je mezi ním a firmou vztah nadřízenosti a podřízenosti.

Právě v tom je ale háček. Nadřízenost a podřízenost se má posuzovat podle několika dalších okolností: kdo práci organizuje, kdo na ni dohlíží, kdo dává pokyny a zda je práce vykonávána v pracovní době.

Výkon práce v pracovní době jako problém

Právě návrat pracovní doby do centra pozornosti považuji za nejspornější část nových pravidel. Novela totiž blíže nevysvětluje, co přesně je výkonem práce v pracovní době myšleno. Jasné vymezení je přitom u tohoto konkrétního znaku nezbytné – pracovní dobu si totiž může rozvrhovat i sám zaměstnanec, pokud se na tom se zaměstnavatelem předem dohodl. Navíc firmy často potřebují, aby externista dorazil na poradu, byl dostupný při spuštění projektu nebo se přizpůsobil provozu týmu. Samo o sobě to neznamená, že daný člověk ve skutečnosti nepodniká.

Podobné je to i s dohledem nad prací. Když si firma objedná službu, byť od externisty, je normální, že kontroluje výsledek, hlídá termíny a řeší kvalitu. Neobvyklá není ani spolupráce několika dodavatelů na větším projektu, například ve stavebnictví. V takových případech je pak důkladná kontrola o to zásadnější. Pokud by si ale úřady i takový běžný dohled začaly vykládat příliš přísně, společnosti se dostanou do velmi nepříjemné situace. Hranice mezi obchodním vztahem s přísnější kontrolou plnění a závislou prací se tak v novém návrhu zákona nebezpečně ztenčuje.

Další velkou změnou je také menší důraz na ekonomickou závislost. Dosud při kontrolách inspektorátu práce i soudních sporech hrálo důležitou roli to, zda živnostník pracuje jen pro jednu společnost, nebo má více klientů a skutečně podniká samostatně. Pro firmy to bylo alespoň určité praktické vodítko: spolupráci mohly nastavit tak, aby nebyla výlučná a aby bylo zřejmé, že externista vystupuje jako samostatný podnikatel, nikoli jako skrytý zaměstnanec. Nová pravidla ale tento pohled oslabují – a tím mohou společnostem vzít oporu, podle které se dosud orientovaly.

Nižší pokuty, vyšší riziko pro firmy

Návrh zákona navíc sice snižuje maximální možnou pokutu z deseti na tři miliony korun a vypouští sankce pro samotné živnostníky, kteří ve švarcsystému pracují, o to víc ale přesouvá riziko na jednotlivé společnosti. Pokud totiž kontrola dojde k závěru, že spolupráce na IČO ve skutečnosti připomíná zaměstnání, firma bude muset řešit nejen pokutu, ale i praktické následky. Může jít o doplatky, změnu nastavení spolupráce nebo tlak na převedení lidí do zaměstnaneckého poměru. Pro mnohé menší a střední firmy to přitom nemusí být drobnost – jejich spolupráce s externisty stojí na rozpočtech, které s náklady běžného zaměstnání jednoduše nepočítají.

Čekat až na první kontrolu se firmám nevyplatí

Nový návrh zákona zatím počítá s účinností od 1. prosince 2026. Firmám se teď proto vyplatí sledovat legislativní vývoj a případně včas projít všechny vztahy s externisty, živnostníky i dlouhodobými dodavateli. Nestačí přitom jen upravit smlouvy – inspektoři budou zkoumat reálný provoz. Tedy kdo komu zadává práci, kdo ji kontroluje nebo jak ji externista vykazuje.

Audit těchto obchodních vztahů ale není otázkou jednoho odpoledne. Je potřeba zmapovat, jak spolupráce aktuálně probíhá, vyhodnotit rizika a nastavit pravidla tak, aby dávala smysl v každodenním provozu i v případě kontroly. Správné nastavení takového procesu může i několik měsíců – a pokud firmy začnou se změnami včas, mají větší šanci se na nový zákon připravit. Mohou se tak vyhnout vleklým soudním sporům, kterých po zavedení novely velmi pravděpodobně přibude.

O advokátní kanceláři Valíček & Valíčková

Hlavní činností Valíček & Valíčková, advokátní kancelář, s.r.o. je poskytování komplexních právních služeb pro společnosti a nastavování interních procesů. Klientům nabízí odborné poradenství a právní zastoupení zejména v oblastech pracovního, občanského, obchodního, trestního a rodinného práva, dále v agendách nemovitostí, stavebního a finančního práva či vymáhání pohledávek. Advokátní kancelář si zakládá na vysoké specializaci jednotlivých členů advokátního týmu. Sídlem kanceláře je Brno, pobočky má v Praze a Vyškově, přičemž právní služby poskytuje po celé České republice. Součástí aktivit kanceláře je také vzdělávání a odborná osvěta, včetně školení pro podnikatele i veřejnost.

Kontakt:

Vlasta Macháčová

LESENSKY.CZ s.r.o.

mobil: + 420 778 002 046

e-mail: machacova@lesensky.cz

Hlinky 487/35, 603 00 Brno

www.lesensky.cz