TZ | Druhá směna rodičů začíná v září. Více než polovina dokončuje povinnosti až po usnutí dětí

Podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro společnost Pluxee považuje téměř polovina rodičů začátek školního roku za stresující. Během prvních školních týdnů se jejich pracovní či domácí povinnosti kupí a dosavadní rodinný režim bere za své. Návrat dětí do školy tak pro rodiče nepředstavuje jen několik mimořádných nákupů, ale především druhou směnu, která začíná ranním chystáním a často končí až pozdě večer.

Návrat do školy mění režim celé domácnosti
První školní den bývá symbolem nového startu. Pro rodiče ale zároveň otevírá jedno z organizačně nejnáročnějších období roku. Nestačí jen koupit aktovku, sešity nebo přezůvky. Během několika dnů je potřeba sladit pracovní dobu s novým rozvrhem školy, zajistit družinu, dopravu, kroužky i každodenní domácí přípravu.

Za stresující označuje začátek školního roku 47 % rodičů, což je meziročně téměř o čtyři procentní body více. Zatímco podíl rodičů, kteří toto období považují za velmi stresující, mírně poklesl, o 5 procentních bodů vzrostl počet těch, kteří jej vnímají jako spíše stresující. Stres spojený s návratem do školního režimu se tak týká širšího okruhu rodin než loni.

„S návratem dětí do školy se nemění jen jejich režim, mění se fungování celé rodiny. Rodiče najednou musí skloubit práci se školou, kroužky, dopravou i běžným chodem domácnosti. Každá z těchto věcí může sama o sobě působit jako drobnost, dohromady ale vytvářejí značnou zátěž, která často zůstává pro okolí neviditelná,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee.

Výdaje už nejsou největším překvapením
Přestože rodiče mezi náročnými faktory prvních dvou týdnů školy nejčastěji zmiňují finanční náklady (48 %), výsledky průzkumu ukazují, že významnou roli hraje také řada organizačních a rodinných povinností.

Pro 38 % rodičů je náročné sladit pracovní povinnosti se školním režimem dítěte, více než třetinu zatěžuje organizace rodinného rozvrhu, 31 % výběr a koordinace kroužků a 28 % adaptace dítěte po prázdninách. Září tak neprověřuje jen rodinný rozpočet, ale také schopnost celé domácnosti přizpůsobit se novému režimu.

Školní režim přitom není náročný jen množstvím úkolů, ale také časem, který jejich koordinace vyžaduje. Více než tři čtvrtiny rodičů věnují organizaci školních povinností alespoň 30 minut denně a každý pátý dokonce jednu až dvě hodiny. Podobné výsledky přinesl i loňský průzkum.

Školní povinnosti totiž často nekončí odpoledním vyzvednutím dětí. Pro mnoho rodičů pokračují ještě po jejich usnutí. Celkem 57 % rodičů uvádí, že během prvních školních týdnů dokončuje pracovní nebo domácí povinnosti až poté, co děti usnou – pětině se to stává často, dalším 37 % alespoň občas. Pouze 15 % respondentů uvádí, že se jim podobná situace nestává nikdy. U řady rodin tak zářijový návrat ke školnímu režimu zasahuje i do času, který by jinak zbýval na odpočinek a regeneraci.

„Když rodiče po práci pokračují další směnou v podobě školní logistiky a péče o domácnost, na vlastní odpočinek často nezbývá mnoho času. Právě v tomto období může výrazně pomoci vstřícný přístup zaměstnavatele – například možností upravit si pracovní dobu nebo podle potřeby pracovat z domova. Právě taková flexibilita může být v prvních školních dnech pro rodiče velkou pomocí,“ doplňuje Martina Machová.

Organizace školy stále leží především na matkách
Neviditelná práce spojená se školou však není v domácnostech rozdělena rovnoměrně. V 59 % rodin nese hlavní odpovědnost za školní záležitosti převážně matka. Převážně otec tuto roli zastává pouze v 6 % domácností. Necelá třetina rodičů dále uvádí, že si povinnosti rozdělují přibližně rovným dílem.

„Výsledky ukazují, že hlavní organizace školního života stále velmi často leží na matkách. Tato odpovědnost přitom nekončí odchodem dítěte do školy a může se promítat do pracovního dne, volného času i celkové psychické pohody. Pro zaměstnavatele je proto důležité vnímat, že právě v obdobích, jako je začátek školního roku, mohou rodiče potřebovat větší míru flexibility a pochopení,“ shrnuje Machová.

Když začátek školy mění pracovní den
Návrat dětí do školních lavic se neprojevuje jen na fungování doma. Jeho dopady jsou patrné i v tom, jak rodiče během prvních školních týdnů pracují. Nový rozvrh, ranní doprovod do školy, první třídní schůzky nebo adaptační programy totiž mohou zasahovat i do jejich běžného pracovního režimu.

Přibližně 35 % rodičů uvádí, že začátek školy jejich práci nijak významně neovlivňuje. U řady dalších se ale jeho dopad promítá přímo do organizace pracovního dne. Téměř pětina si upravuje směny nebo pracovní dobu a stejný podíl potřebuje během pracovního dne řešit školní záležitosti dětí. Šestnáct procent začíná pracovat později nebo odchází dříve, 15 % si bere dovolenou nebo náhradní volno a 14 % využívá možnost práce z domova.

Dopad na pracovní den ale nemusí mít jen podobu změny pracovní doby – třináct procent rodičů přiznává, že se během prvních školních týdnů hůře soustředí na práci. A najdou se například i tací, kteří nemají možnost svůj pracovní režim jakkoliv přizpůsobit (14 %).

„První školní týdny ukazují, jak úzce spolu dnes souvisejí pracovní a rodinný život. Rodiče často řeší školní povinnosti průběžně během pracovního dne a snaží se je skloubit se svými pracovními povinnostmi. Právě proto je v tomto období důležitá otevřená komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem i určitá míra flexibility,“ říká Martina Machová, HR ředitelka společnosti Pluxee.

Září jako zkouška firem
O work-life balance dnes mluví většina zaměstnavatelů jako o důležité součásti firemní kultury. Začátek školního roku ale ukazuje, jak tato podpora doopravdy funguje v praxi.

Průzkum společnosti Pluxee ukázal, že více než polovina rodičů (53 %) má pocit, že jim zaměstnavatel při slaďování práce a rodiny během prvních školních týdnů vychází vstříc. Téměř třetina respondentů ale podobnou zkušenost nemá a dalších 18 % to nedokáže posoudit.

Ani konkrétní možnosti flexibility nejsou vždy samozřejmostí. Flexibilní pracovní dobu může využívat pouze 30 % rodičů, možnost práce z domova 26 %, mimořádné volno, například při nástupu dítěte do školy, nabízí zaměstnavatel jen 15 % respondentů a zkrácenou pracovní dobu má k dispozici desetina. Celkem 43 % rodičů pak nemá k dispozici žádnou z těchto forem podpory.

Meziročně se situace prakticky nezměnila. Dostupnost flexibility zůstává obdobná jako loni, což potvrzuje, že prostor pro lepší slaďování pracovního a rodinného života stále existuje.

„Flexibilita už dnes není jen příjemným benefitem navíc. Pro rodiče školních dětí může být důležitou součástí toho, jak zvládnout skloubit práci s rodinným životem. Často přitom nejde o žádná velká opatření – pomůže možnost upravit si pracovní dobu, využít home office nebo si zařídit nezbytné rodinné záležitosti, když je potřeba,“ přibližuje dále Machová.

Co by rodičům skutečně pomohlo?
Když dotázaní rodiče přemýšleli, co by jim během prvních školních týdnů nejvíce usnadnilo život, mezi nejčastěji zmiňovanými formami podpory se objevovala jak finanční pomoc, tak větší flexibilita. Vedle příspěvků na školní výdaje nebo mimoškolní aktivity by rodiče ocenili také možnosti, které jim usnadní skloubit pracovní a rodinný režim.

Nejčastěji by uvítali příspěvek na školní výdaje (32 %) a kroužky (32 %). Téměř třetina by ocenila flexibilní pracovní dobu (30 %) a podobný podíl mimořádný den placeného volna (29 %). Dalších 24 % rodičů by uvítalo možnost práce z domova.

Rodinám s dětmi mohou výrazně ulevit i zaměstnanecké benefity, na školní nebo volnočasové výdaje je ale využívá jen malá část rodičů. Sedm procent zaměstnanců dostává od zaměstnavatele volnočasové benefity, které mohou využít například na sportovní nebo vzdělávací aktivity dětí, a dalších sedm procent získává cílené příspěvky například na kroužky nebo školy v přírodě.

Naopak více než tři čtvrtiny rodičů (77 %) uvádějí, že jim zaměstnavatel na podobné výdaje nepřispívá, ale ocenili by to. Ve srovnání s loňským rokem se situace změnila jen nepatrně – poptávka po této formě podpory tak zůstává velmi vysoká.

Největší zájem mají rodiče o možnost využívat benefity na sportovní aktivity a kroužky (46 %), dále pak na tábory, školy v přírodě a další pobyty (45 %) nebo školní pomůcky a vybavení (31 %). Zájem je také o kulturní a volnočasové aktivity (20 %) nebo jazykové a další vzdělávací kurzy (17 %).

„Benefity dávají největší smysl ve chvíli, kdy odpovídají tomu, co zaměstnanci skutečně řeší. Pro rodiče může být takovým obdobím právě začátek školního roku. Pokud mohou využít příspěvek na kroužky, školní pomůcky nebo školy v přírodě, není to jen finanční úleva. Je to pro ně zároveň signál, že zaměstnavatel rozumí jejich situaci,“ uzavírá Martina Machová.

Výsledky letošního průzkumu tak ukazují, že návrat dětí do školy není pro rodiče jen otázkou vyšších výdajů. Stejně důležité je zvládnout nový rytmus celé rodiny a skloubit školu, práci i každodenní chod domácnosti. Zatímco dětem tak v září začíná nový školní rok, rodičům s ním často začíná i druhá směna. S vhodnou podporou zaměstnavatele na ni ale nemusí být sami.

O průzkumu:
Průzkum realizovala agentura Ipsos v červenci 2026 na cílové skupině rodičů dětí navštěvujících základní školu či nižší stupně víceletého gymnázia. Velikost vzorku byla 1051 respondentů, dotazování probíhalo online. Předchozí vlna proběhla v červenci 2025.

Více informací zde: www.pluxee.cz

Kontakty pro média

Dana Samková

dana@seteva.cz