Dva andělé na konci rozhovoru
Martin Kalenda z Image Lab, s.r.o. je s APČR spojený řadu let. Do rozhovoru pro 'Tváře, které nás spojují“ jsem šla s tím, že se dozvím víc o tom, co jejich firma dělá. Na konci ale vzal Martin tužku a nakreslil dva anděly. K tomu se ještě dostanu.
Nevěděla jsem, že je Martin lékař. Začínal jako vojenský doktor na letišti a k všeobecnému lékařství si přidal leteckou medicínu, obor, který se zabývá tím, jak člověk funguje v extrémní zátěži. Souběžně s bratrem budoval Image Lab. Když přišla nabídka kariérního postupu do kanceláře na ministerstvu, rozhodl se armádu opustit a vydat se vlastní cestou.
K tomu všemu jsme se ale dostali až později. Náš rozhovor začal u pěti jazyků motivace. Každého z nás žene dopředu něco jiného a lídr, který mluví na všechny stejně, se pak diví, že ho nikdo neslyší. Odtud byl kousek k AI. 'Čím lepší máme technologie, tím větší vliv na úspěch má lidský faktor,“ říká Martin. AI mu v medicíně projde dokumentaci rychleji než on. Rozhodnout, jestli pacienta léčit, za něj ale nemůže. A nepomůže ani týmu, který se nedokáže domluvit.
A tady se Martin vrátil ke svým letadlům. Lidský faktor je nejčastější příčinou leteckých nehod. Popsal, co v kokpitu vede k průšvihu. Špatná komunikace, dusno na palubě, silové prosazování názoru. A tiché 'radši to odkývu, ať mám klid“. Jedna chyba katastrofu neznamená. Problém je, když se chyby začnou řetězit a nikdo ten řetěz nepřetrhne.
V tu chvíli mi došlo, že nemluvíme o letadlech. Mluvíme o našich poradách a týmech.
Image Lab proto pomáhá firmám, aby spolu lidé začali mluvit a sami hledali řešení. A také najít správné lidi na správná místa. Martin mi vyprávěl, jak po čase volal ředitelce firmy, které doporučili nového výrobního ředitele, a ptal se, jak se osvědčil. Odpověděla: „Fantasticky. Přesně to jsme potřebovali.“ Pro něj je to nejlepší zpětná vazba. A tím jeho práce nekončí. Za novým ředitelem dál jezdí a pomáhá mu v roli zakotvit.
Nejvíc ho dnes ale pohlcuje práce v rizikových provozech. Jezdí za strojvedoucími, za lidmi, kteří plní kyseliny, a mluví s nimi o bezpečnosti, aby večer odešli domů zdraví. Na začátku čekají, že to bude další otravné školení. Na konci říkají, že konečně pochopili, proč to celé dělají.
Když o tom vyprávěl, vzal tužku. Nakreslil anděla. A vedle něj druhého. Dva strážné anděly, kteří si navzájem kryjí záda.
Pak mi vysvětlil proč. V bezpečnosti existuje ideál. Sto procent lidí po sto procent pracovní doby dodržuje sto procent bezpečnostních pravidel. Jenže to není možné. Jsme unavení, bolí nás záda, na chvíli se podíváme jinam nebo něco přehlédneme. Každý z nás může ztratit pozornost.
Proto Martin přidává ještě jednu stovku. Pokud můžeš, dávej pozor i na lidi kolem sebe. Protože stejně jako ty můžeš něco přehlédnout, může se to stát i jim. Někdy stačí obyčejné 'bacha“ nebo 'vezmi si ty rukavice“. Ne proto, abys někoho poučoval nebo kontroloval. Ale protože nechceš, aby se mu něco stalo.
A právě proto je podle Martina tak důležité, aby lidem na sobě navzájem záleželo.
Dva andělé, kteří si kryjí záda.
