Digitální stopa u pohovoru rozhoduje. Personalisté běžně srovnávají životopis s online profilem

Podle AMI Digital Indexu 2024 navštěvuje sociální sítě denně 80 procent českých uživatelů internetu. Jen velmi málo lidí si ale uvědomuje, že jejich chování v online světě může ovlivnit výsledek pracovního pohovoru. Digitální stopa se přitom stává neoddělitelnou součástí profesní identity. „Stále více zaměstnavatelů věnuje pozornost digitální stopě uchazečů, tedy informacím dostupným na internetu, sociálních sítích nebo profesních platformách. Digitální stopa zahrnuje příspěvky na sociálních sítích, komentáře v diskusích, fotografie, profesní profily nebo zmínky ve veřejném prostoru. Ověřování informací uvedených v životopise prostřednictvím internetu a profesních sítí se stalo standardní součástí náborového procesu. Přesto je každý třetí uchazeč překvapený, když na srovnání dojde. Veřejně dostupný obsah může významně ovlivnit první dojem i konečné rozhodnutí o přijetí, na to už je dnes třeba pamatovat,“ upozornila Olga Hyklová, majitelka personální agentury Advantage Consulting.

Průzkum platformy Vyplňto z roku 2022 ukázal, že téměř 40 procent personalistů považuje možnost nahlédnout do digitální stopy uchazeče za jednu z hlavních výhod sociálních sítí při náboru. Podle personalistů nejde o „špehování“ soukromého života, ale o kontrolu konzistence. Právě rozdíly mezi životopisem a digitální stopou mohou u zaměstnavatele vyvolat pochybnosti. „Digitální stopa uchazeče dnes zásadně spoluvytváří první dojem a veřejné profesní profily dokážou odhalit velmi snadno i nesrovnalosti. Typicky jde o rozdílné názvy pozic, odlišnou délku působení ve firmách nebo vynechané zaměstnavatele. Právě s tím se v praxi setkáváme nejčastěji, zatímco na LinkedIn zaměstnavatel uvedený je, v životopise úplně chybí. Důvodem může být krátké působení, špatná zkušenost nebo snaha působit stabilněji. Samotné vynechání krátké pracovní epizody nemusí být problém. Horší je, pokud tím kandidát zakrývá opakované změny zaměstnání nebo významnou část profesní historie,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.

Digitální stopa nemusí být pouze riziková. Naopak, dobře vedený profesní profil nebo veřejné portfolio může kandidátovi výrazně pomoci. „Výhodou je zejména konzistentní profesní příběh. Pokud životopis, LinkedIn profil a vystupování kandidáta na pohovoru říkají totéž, posiluje to důvěryhodnost. Zejména u některých profesí, například v marketingu, HR, IT nebo managementu, může být online prezentace významnou konkurenční výhodou. Kandidát díky ní může ukázat konkrétní projekty, odbornost, způsob komunikace i dlouhodobý profesní směr. U kreativních a odborných profesí může být online stopa dokonce silnější než samotný životopis. Grafik, copywriter, marketér, programátor nebo projektový manažer může díky veřejným ukázkám práce lépe doložit, co skutečně umí,“ řekla Gabriela Hansliková, ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Zatímco ještě před několika lety nebylo výjimkou, že uchazeč na internetu téměř neexistoval, dnes může chybějící profesní profil vyvolávat otázky. „Personalisté sice nepovažují absenci sociálních nebo profesních profilů automaticky za nevýhodu, u některých profesí však očekávají alespoň základní digitální stopu. Zejména u specialistů, manažerů či lidí pracujících v digitálních oborech. Zaměstnavatelé totiž stále častěji předpokládají, že kandidát bude schopen doložit své zkušenosti nejen prostřednictvím životopisu, ale také konkrétními projekty, doporučeními nebo profesními kontakty,“ sdělila Gabriela Hansliková.

S rostoucím významem digitální stopy při náboru zaměstnanců se mnohdy stírají hranice mezi profesním a soukromým životem kandidátů. Odborníci upozorňují, že online prověřování uchazečů by mělo být vedeno eticky a zaměřovat se pouze na informace relevantní pro výkon dané pozice. „Nejde o to, že by firmy hledaly dokonalé lidi bez večírků, názorů nebo soukromého života. Největší problém vzniká ve chvíli, kdy je člověk na internetu úplně někdo jiný než na pohovoru. Seriózní personalista by se měl soustředit výhradně na informace, které souvisejí s obsazovanou pracovní pozicí. LinkedIn, portfolio nebo profesní reference jsou relevantní. Soukromé fotografie, rodinná situace, politické názory nebo osobní život do hodnocení uchazeče nepatří, a pokud k jejich hodnocení v rámci pohovoru dojde, měl by naopak zbystřit uchazeč,“ upozornila Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs.

Rozdíl mezi sociální a profesní sítí by měli respektovat i uchazeči o zaměstnání. Zejména u vyšších pozic je online prezentace zásadní. „Každá síť má jiný účel. Zatímco fotografie z dovolené nebo rodinných oslav jsou na Facebooku či Instagramu běžné, na LinkedIn nepatří. Headhunteři a personalisté totiž kandidáty vyhledávají především na LinkedInu, kde očekávají profesionální prezentaci. Kvalitně zpracovaný profil a promyšlená komunikace mohou otevřít nové kariérní příležitosti, zatímco nevhodný nebo zanedbaný profil může snižovat důvěryhodnost kandidáta, a to i v případě, že má velmi kvalitní pracovní zkušenosti,“ popsal Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Význam digitální reputace kandidátů při náborových procesech poroste i v dalších letech. „Digitální stopa se stává novou součástí profesní identity. V době, kdy si personalisté ověřují kandidáty online ještě před prvním kontaktem, může mít na průběh i výsledek příjímacího řízení zásadní vliv. Proto než odešlete svůj životopis, zkontrolujte si, jaké informace jsou o vás veřejně dostupné na sociálních sítích, a položte si otázku, zda to odpovídá tomu, co chcete prezentovat na pohovoru. Při hledání nové práce je důležité věnovat pozornost nejen tomu, jaké informace internet zobrazuje, ale také průběžně aktualizovat své profesní profily a dbát na to, aby online prezentace odpovídala skutečné profesní historii i kariérním ambicím,“ uzavřela Olga Hyklová.

KONTAKT PRO MÉDIA:

Mgr. Petra Ďurčíková

mediální konzultant 

+420 733 643 825, petra@pearmedia.cz, pearmedia.cz